Deflace je dobrý sluha, ale špatný pán

12.02.2016 23:16

Ještě jsme si nestihli pořádně osvojit nový pojem „reflation“, tedy obnovení růstu spotřebitelských cen, a trhy opět obchází strašák deflace.
Tentokrát je to ale jiné. Hlavní příčinou poklesu cen je ropa a ceny komodit obecně. Jádrová inflace, která nezahrnuje vývoj cen potravin, energie, alkoholu a tabáku, vystoupala loni k 1 procentu. Rostou i ceny nemovitostí. V Německu rostla loni reálná průměrná mzda nejrychlejším tempem za posledních osm let. Míra nezaměstnanosti v eurozóně pozvolna klesá a důvěra domácností v ekonomiku se přiblížila předkrizové úrovni. Spotřeba domácností donedávna rostla a podporovala ekonomické oživení v eurozóně. Klesajícím cenám energií a pohonných hmot byl ještě loni přisuzován příznivý dopad na spotřebu domácností a na náklady firem.
Prudký pokles cen ropy na světových trzích a obavy z prudkého oslabení čínské ekonomiky přivály obavy z nepříznivé deflace zpět. Inflační očekávání v eurozóně začala v závěru roku 2015 opět klesat. I domácnosti začaly omezovat spotřebu a odkládat stranou uspořené prostředky z nižších účtů za energie a pohonné hmoty. Guvernér Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi hned přispěchal na pomoc a rozšířil program nákupu aktiv. Nyní se dokonce spekuluje nad dalším snížením depozitní sazby ECB.


Co se změnilo?

Změnila se samozřejmě očekávání, namísto pozvolného růstu inflace jsou zpátky obavy z možného poklesu cen. Ještě zásadnější je ale změna v chování domácností a možná už i firem. Místo toho, aby domácnosti utratily, co jim zbylo po zaplacení nižších účtů za energie a dopravu, začínají tyto prostředky odkládat stranou. Zdá se, že od spoření je neodrazuje ani skutečnost, že peníze na bankovních účtech nevydělávají kvůli záporným úrokovým sazbám na peněžním trhu a že investice do akcií začaly ztrácet na hodnotě. Nejspíš si opět vytváří rezervu na horší časy. V ekonomii se pro tento jev vžil pojem past likvidity.
„Super Mario“ se bude nejspíš snažit návratu do pasti zabránit. Jak? Trh se obává, že na nejbližším březnovém zasedání dojde k dalšímu snížení depozitní sazby do ještě hlubšího mínusu.
Trhy už nyní spekulují nad zavedením záporné úrokové sazby Českou národní bankou. Bankovní rada se tomu zatím brání. O záporných sazbách sice diskutuje, ale ještě nehlasuje.
Co by se muselo stát, aby začala hlasovat? Podle mého názoru by to byla řada masivních intervencí proti koruně, které by se pohybovaly v řádu pěti až šesti miliard eur měsíčně. Jestliže k tomuto scénáři nedojde, nechá si ČNB variantu záporných úrokových sazeb v arzenálu měnové politiky. Až přijde vhodný okamžik na ukončení kurzového závazku, může se tento útočný nástroj proti spekulacím centrální bance velice hodit. Do té doby budeme s platným kurzovým závazkem buď čekat, až cena ropy obrátí směr, nebo „super Mario“ probudí v eurozóně inflaci.
 

 

Zpět