Nejlepší prosincový výsledek běžného účtu

Běžný účet platební bilance dosáhl v prosinci 2010 nejlepšího prosincového výsledku od historie měření měsíční bilance (zveřejňuje se od roku 2003). Deficit běžného účtu klesl pod 1 miliardu korun na 0,7 mld Kč z listopadových 2 mld Kč. Trh čekal téměř 13-ti miliardový deficit, dokonce i nejnižší odhad trhu (-6,5 miliard korun) byl výrazně překonán. Za nečekaně dobrým výsledkem stojí peníze z EU. Jejich příliv vyšplhal celkem na 14,6 miliard korun. Také odliv výnosů z ČR byl poloviční v porovnání s prosincem 2009 (10,8 mld. Kč vs 20,4 mld Kč).

Další pozitivní zprávou je silný příliv kapitálu v objemu 16 mld Kč. Špatnou zprávou je, že přímé zahraniční investice dosáhly ale jen 5,8 mld Kč a celý jejich objem připadá na reinvestice – to znamená, že žádné nové investice v prosinci do ČR netekly stejně jako v listopadu 2010. Možná je to první varování před výpadkem zahraničních investic do ČR. Do ČR v prosinci tekl kapitál především prostřednictvím prodeje dluhopisů na zahraničních trzích a krátkodobých vkladů nerezidentů u domácích bank.

Loňská bilance běžného účtu platební bilance ČR skončila podle mých odhadů na -2,5 % HDP po -1 % v roce 2009. Její schodek podle aktuálních údajů dosáhl -92,9 mld. Kč. Výsledek běžného účtu je sice horší než v roce 2008 a 2009, nicméně leží pod dlouhodobým průměrem. Za zhoršením běžného účtu v roce 2010 může především historicky první roční schodek v bilanci služeb (-36,3 mld Kč) a nejsilnější odliv výnosů z investic od roku 2007 (254,5 mld. Kč). Letos očekávám deficit nižší, okolo 2 % HDP zásluhou vyššího přebytku obchodní bilance. Odliv výnosů z ČR naopak dál poroste. Velký prostor pro zlepšení má ČR v aktuálně se propadající bilanci služeb.

Vnější stabilita české ekonomiky je zajištěna i do budoucna. Deficity na běžných účtech budou hravě pokryty přílivem kapitálu na finančním účtu (cca v rozsahu 2,6 % HDP v roce 2011 a zhruba 3 % v dalších letech). Díky ekonomickému růstu ve světě sázím na mírné oživení přímých zahraničních investic, ikdyž převážná část se bude realizovat ve formě reinvestic. „Nových“ investic tak bude méně, než bývalo v letech 2005 a 2007.

Vliv deficitu běžného účtu na korunu nebude nejspíš velký. Čísla na první pohled jsou slibná, ale struktura přílivu kapitálu není uspokojivá. Klíčovým faktorem pro korunu je nyní vývoj rizikové averze a nálady na trhu. Koruna stále ještě vstřebává nízkou lednovou inflaci a změnu názoru trhu na růst sazeb v ČR.