Tajemství raketového růstu české ekonomiky

Česká ekonomika roste raketovým tempem, který hladce překonal i ta nejoptimističtější očekávání. Zároveň míra nezaměstnanosti klesá k tříletému minimu. Když odhlédneme od skokového vývoje daňového inkasa z tabákových výrobků, celková přidaná hodnota vyrobená v ČR za první čtvrtletí vzrostla o 1,7 % oproti předchozímu čtvrtletí a o 3,9 % v porovnání s loňským rokem. Znamená to, že z pohledu mezičtvrtletních temp jsme jen pár desetin procentních bodů od posledního hospodářského vrcholu v roce 2006. Pokud nebude následná revize HDP výrazná, znamená to, že česká ekonomika v 1Q 2015 rostla nejrychleji od první poloviny 2008. Mezičtvrtletní tempo růstu se přiblížilo k historickému maximu z první poloviny 2006. Překvapením je, že jsme v růstu překonaly i své sousedy, kterým dýcháme obvykle na záda. Rychleji než česká ekonomika, rostlo z Evropské unie jen Rumunsko! Kde se ten růst najednou bere? Detaily uvidíme 29. května, zatím se musíme spokojit s informací Českého statistického úřadu, že za růstem stojí hlavní zpracovatelský průmysl - z toho nejvíce automobilový průmysl. Ale ani informace o struktuře růstu nemusí nutně odhalit skutečnou záhadu tak nenadálého zrychlení české ekonomiky. Rychleji, než se čekalo, rostly i okolní středoevropské ekonomiky, zatímco Německo, jejich hlavní obchodní partner, zaostal za očekáváním. Z toho lze usuzovat, že na rychlejším růstu se ve velké míře podílela spotřeba domácností. Ale jen česká ekonomika zrychlila tak radikálně.
Nakolik se na raketovém zrychlení růstu ekonomiky podílelo oslabení koruny, se můžeme zatím jen dohadovat. Více budeme vědět, až se zveřejní struktura růstu. Z měsíčních dat víme, že průmysl v prvním čtvrtletí rostl, ale nic nenasvědčovalo tak výraznému zrychlení zpracovatelského průmyslu, o kterém ve své zprávě k hrubému domácímu produktu hovoří statistický úřad. Ani bilance zahraničního obchodu nesignalizovala takový zázračný růst. Viditelně vyšší byly především maloobchodní tržby, které zrcadlí rozumný optimismus vládnoucí mezi spotřebiteli. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se pohybuje už pár měsíců na osmiletém maximu. Stále ještě nízký růst mezd, na který žehrá i Česká národní banka, byl vykompenzován nižší cenou elektřiny pro domácnosti, mizivým růstem průměrné cenové hladiny a poklesem cen pohonných hmot. Navíc vláda se rozhodla zvýšit platy státním úředníkům, zvedla důchody a minimální mzdu. Nálada ve společnosti se postupně zlepšovala pro exportéry kvůli a pro importéry navzdory oslabení koruny z listopadu 2013. Navíc historicky nízké úrokové sazby vybízí k nákupu nemovitostí. Firmy, kterým se daří výrazně lépe než před rokem či dvěma, nabízí stále více nových pracovních míst. Klesající produkční náklady včetně cen energie či ropy a stále umírněný růst mezd podporují růst produkce a obnovu investic. Stavebnictví těží z obnovy státních zakázek. Vše hovoří ve prospěch růstu, ale že by až tak vysokého? Zatím nám nezbývá nic jiného, než věřit v zázračnou kombinaci mnoha příznivých faktorů od oslabení koruny přes nižší ceny ropy až po výdajově štědřejší vládu. 

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a.s., přednášející na Škoda Auto Vysoká škola